Psychoterapie v mém podání nejvíce vychází ze systemických směrů. Systemická terapie je moderní způsob nahlížení na problémy klientů. Psychoterapeut přestává mít expertní přístup, nerozhoduje za klienta, nehodnotí, co je dobře a co špatně, nesnaží se interpretovat, přistupuje ke klientovi jako k jedinečnému člověku, který nejlépe zná svůj život se vší jeho pestrostí. Klient zde není pacientem (z latiny znamená „trpělivý“), ale je naopak aktivním spolutvůrcem jak svého života, tak i terapie samotné. Snahou je pak v co nejkratším čase s klientem (párem, rodinou) najít východisko z problémové situace pomocí toho, co je jim blízké – pomocí vlastních zdrojů.
